V neděli 15.11. na mě dýchla několikaletá historie s příchutí nostalgie. Po delší době jsem se letos rozhodl oživit pro mě docela dávné vzpomínky na Provozní aktivy ještě tenkrát aktivně provozované na kopci Stádla za Babicema nad Svitavou. Jezdilo se tenkrát vždycky krutě ranním vlakem a ještě za tmy jsme vylezli i se vší výstrojí lesními serpentýnami. Pamatuju si, jak se do mě Robin cestou ještě snažil natlačit to natisíckrát vyřčené "...karel urban božena"... Na kopci nám pak při montování zařízení málem přimrzly ruce k anténě nebo jsme zapadli do závějí sněhu. Celé mi to přišlo až kouzelně romantické, a což teprv, když jsem za mrazu s mlhou u pusy uskutečnil své první spojení... Poté jsem byl ještě několikrát "provozně aktivní" až jsem se na pár let odmlčel. Mezitím se leccos změnilo, Robin se převlékl do obleku politika, někteří lidé též šli svou cestou, jiní zůstali... Když jsem pak našel kontakt na Česťu a zjistil, že se ještě vysílá, nedalo mi to, abych se také zase nepřidal.
Jeli jsme Krokodýlovým autem (Krokodýl, Česťa, Fácha a já) na kótu Horní Les u Olešnice, která dosahuje pro mě překvapivé nadmořské výšky 774 m.n.m., a přestože nahoře stojí kovová rozhledna a celý vrchol je zalesněný, i prý nadprůměrných výsledků v závodech. Kvůli zákazu vjezdu a rozbité cestě jsme nechali auto v Rovečném a zbytek cesty došli pěšky. Kromě dnes exluzivně zapůjčené stanice od MEDa (děkujeme), jsme použili klasickou, léty prověřenou výstroj. MEDova stanice byla poznat na první pohled podle až téměř manažerského kufru, který kontrastoval vedle typické zelené bedny na všelicos potřebné.
Postavili jsme bez větších potíží stožár skoro uprostřed lesa, pokud možno tak, aby anténa nezadrhávala za stromy, nahodili TRX, PSV bylo vynikající, až mi to bylo podezřelé. Všechno však parádně fungovalo. Podařilo se nám udělat 79 spojení, z toho dost Slováků a i několik cizinců (Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko). Hlavu nám trošku zamotala tajemná značka E74G, vysílající ze čtverce JN94CS. Její původ neznala ani takřka vševědoucí "žlutá příručka", kterou znají snad všichni radioamatéři. Nakonec se ukázalo, že se jedná o Bosnu i Hercegovinu, což je dobrá rarita. Během závodu nás navštívili Jura s Janou a Česťa dokonce stihl najít cache (věc, co žádného geocachera nenechá chladným), ačkoliv jsme nikdo neměli GPS. Po poledni jsme vše zabalili, snesli dolů a tradičně zapili v penzionu Hodůnka ve Štěpánově.
Komu by nestačil tento článek, může se dovědět víc na Fáchových pověstných fotografiích :-)
Výsledek: 224 b x 14 násobičů = 3178 b
Statistika: 57 x OK, 14 x OM, 3 x 9A, 1 x E7, 1 x S5, 1 x SP
Celkově je to náš nadprůměr, ale Horní les umí podat i lepší výkon.
|
