V říjnovém Provozním aktivu z kóty Babylon JN89EJ jsme se umístili na 17. místě z 26 soutěžících. Tím se v celkovém hodnocení za rok 2005 dostáváme na 35. příčku z 52 stanic. Jsme velice spokojení a těšíme se na PA 20/11, navíc se sličnou operátorkou za mikrofonem...
Dosavadní postup nás motivuje, a proto se i přes časovou tíseň zúčastníme zcela nad plán i letošního posledního prosincového PA.
Dostat se v celkovém hodnocení za rok 2005 do první poloviny...je pro nás výzva!!!
Soutěžíme v kategorii 144MHz MO/MULTI (více operátorů).
Stránky vyhodnocovatele:
http://www.ok1kpa.com/vysledkyzavodu.htm
http://vkvzavody.moravany.com/
Provozní aktiv (PA) 16. 10. 2005
Je tu třetí neděle v měsíci, a tak je program jasný – Provozní aktiv. Již od začátku bylo jasné, že ten dnešní bude zase trochu jiný. Nejen, že jsme vyrazili na novou kótu, kopec Babylon, navíc jsme vynechali automobil, cestovali vlakem a na kopec vše dopravili svými silami – jako za starých časů.
Zvolený způsob dopravy a vzdálenost kóty předurčily, že jsem vstával poněkud dříve než je mým zvykem (v neděli v 5). To však neubralo nic na mém nadšení. Spěšně vše připravuji a očekávám příchod kolegů Toma a Česti, abychom materiál společně dopravili na Hlavní nádraží, místo srazu se zbytkem výpravy (Vojta). I přes mé pochybnosti vše stíháme. Toto se bohužel nedá říci o Vojtovi. Zklamaně nastupujeme do vlaku o jednoho účastníka chudší. Zklamání se však mění v radost – Vojtěch, ač schvácen, vlak na poslední chvíli dobíhá.
A tak se ocitáme na nádraží ve Štěpánovicích, teď už jen po svých. Vybavení není nejlehčí a kopec není nejmírnější, ale i tak postupujeme dosti rychle. Díky obětavosti (spíš nerozumu) Vojty a Toma, kteří již kopec prozkoumali dříve, přesně víme, kam jdeme. Dosáhli jsme vrcholu a mě nezbývá než konstatovat, že tento kopec, který je široko daleko jeden z nejvyšších, na kterém stojí rozhledna a kolem se rozprostírá louka, je pro vysílání jako stvořený. Počasí nám taky přeje a tak se pouštíme do sestavování stožáru, antény, připravujeme vysílací pracoviště. Zde je třeba zdůraznit novinky, kterými doplňujeme naše vybavení, externí reproduktor, pryžová podložka pod kormidlo, absence smyčky na koaxu... Některé se osvědčují, jiné méně – další podněty k vylepšením. Podmínky jsou skromné, ale o to je to malebnější. Stihli jsme to akorát včas – závod začíná!!!
Závod probíhá zpočátku v jakémsi pomalejším tempu. Jelikož je toto dosti nezvyklé jsme z toho trochu zmateni. Přesto lovíme v éteru první spojení a bavíme se dobře i tak. Postupně se střídáme na všech pracovištích (točení, zápis, vysílání), čas plyne a závod začíná nabírat na obrátkách. Jsme zhruba v polovině, spojeníček již taky pár je, když přichází Dana s Bělčou. Přišly nás navštívit, což je od nich milé. Svou přítomností však působí menší rozvrat v koncentraci nás u stanice. Za chvíli se však vše vrací do patřičných mezí. Spojení už máme dosti a je čas na výzvu, čas převzít iniciativu na pásmu. Chvíli do mikrofonu opakujeme naši značku bez ohlasu, avšak pak se s novými spojeními roztrhl pytel. „Děláme“ jednu stanici za druhou a nálada již tak dobrá se tím ještě zlepšuje. Vypadá to nadějně. Bohužel je tu třináctá hodina a závod končí. Vše pečlivě balíme, poklízíme stanoviště a vydáváme se zpět k vlaku.
Stručná bilance – 61 spojení, což je dobré, na druhou stranu pouze 2 zahraniční což je škoda. No uvidíme, jak dopadneme. Ať tak či tak, již se těším na další PA, tentokráte u Kozárova.
© Miroslav Nivnický & Tomáš Špaček OK2TSF
|
